Jmenuji se Sylva Chmelařová.

Už jako malá jsem si na nehty lepila papírové lepící štítky, zastřihla do tvaru nehtu a malovala si  je. Kreativního a tvůrčího ducha mám již od dětství a jakékoli tvoření mě baví. :)

Když jsem jako "velká holka" začala chodit na nehty, velmi jsem k "nehtařkám" vzhlížela. Připadalo mi to jako úžasná práce. Skloubit tvoření, povídání si s lidmi u kávičky a navíc si tím vydělávat na živobytí, no co více si přát.  ÚŽASNÁ PRÁCE 

Na mateřské dovolené před 13-ti lety, jsem se rozhodla, naučit se něco, co mě bude naplňovat a živit při malých dětech. Povedlo se. Díky kamarádkám, které svěřily své packy do mých rukou, jsem trénovala a trénovala. Samozřejmě jsem si prošla rekvalifikačním kurzem, ale praxe je prostě to nejvíc.....  :) 

Jak se říká, všeho moc škodí.... i já jsem si prošla za ty roky tzv. vyhořením. Láska k práci se vytrácela. Všichni víme, kde se vytratí láska, tam to jde ke dnu. Já jsem za to ovšem  velmi ráda,  mnoho věcí jsem pochopila a tzv. vyhoření mě velmi moc naučilo :) 

Udělala jsem velkou změnu, začala pracovat v Porubě, změnila kompletně materiál, postup i přístup k práci a hlavně  sama k sobě. Opět se probudila láska k mé práci a je mnohem větší, než byla do teď. 

Děkuji všem úžasným dámám, které prošly se mnou část mé cesty, z mnohých se staly kamarádky a o to více, je ta práce krásnější. 

Věřím, že přijde ještě spousta žen, které usednou za můj stůl a svěří své  pacinky do mých rukou. Někdo na chvíli, někdo na delší čas....  ale všechny z vás můj život obohatíte a věřte, že na všechny z vás se moc těším.